Jdi na obsah Jdi na menu
 


Dvoje noviny

1. 1. 2002

TKO je vcelku mladé těleso, co je ve vašem repertoáru a jaké je publikum (věková hranice)?

Můžeme zjednoušeně říci, že na repertoáru orchestru jsou autoři všech století a díla všech stylů. Kromě jiných jsme provedeli všechna divertimenta W.A.Mozarta, houslový dvojkoncert J.S.Bacha, díla Antonia Vivaldiho, Arcangela Corelliho, kdybych měl zmínit to nejstarší období. Na repertoáru máme jak díla českých klasiků - Antonína Dvořáka a mezi posluchači velice oblíbenou Suitu pro smyčcový orchestr Leoše Janáčka, tak i současné žijící autory, např. Zdenka Lukáše nebo Evžena Zámečníka. Tento rok jsme několikrát provedli i Simple Symphony E.B.Brittena, která se setkala s pozitivními reakcemi u publika. Skladba našeho repertoáru je dána naším nástrojovým obsazením, které v minulosti obohatila např. trubka, flétna nebo pěvecký sbor. Publikum se rekrutuje ze všech věkových kategorií. Chodí na nás stručně řečeno staří i mladí, zvláště v místech našeho tradičního působení (Tišnov nebo Lomnice u Tišnova, kde hráváme ve velice pěkně rekonstruované synagoze).

Působnost orchestru je pouze reigonální nebo vyjíždíte i do jiných krajů?

Jak jsem již zmínil v odpovědi na první otázku, těžištěm našeho působení ja Tišnov a jeho okolí. Vždyť významným příspěvkem k našemu fungování je
finanční podpora Městského úřadu v Tišnově. Velice rádi se vracíme do Lomnice u Tišnova. Minulý rok a letos opět se budeme účastnit "Vánočního rozjímání" - pořadu A.Strejčka a prof.Š.Raka. Hezké vzpomínky máme na letošní koncert na zámku v Lysicích, náš výkon byl obohacen překrásnou výstavou květin instalovanou v interiérech zámku. Nehrajeme jen v prostředí určeném pro koncertování, ale např. v Křížovicích v originální galerii "Z ruky", která letos slavila desetileté výročí. Účinkování ve vzdálenějším okolí se nebráníme, je to závislé spíše na organizaci a dopravě. Tak jsme vystupovali v Městském divadle v
Prostějově nebo v pořadu s herečkou Gabrielou Vránovou na zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou. Úspěšný byl i koncert sólistů - studentů brněnské konzervatoře a JAMU Ivany Kovalčíkové a Richarda Kružíka ve Valašských Kloboukách. Poslední rok jsme navázali spolupráci s Asociací neprofesionálních a komorních těles a účinkovali jsme na společných koncertech v Humpolci, Blansku nebo Olomouci. Z prvních dvou mohli slyšet záznam i posluchači stanice Vltava Českého rozhlasu.

Jeden z posledních koncertů loňského roku se uskutečnil v Olomouci, můžete ho zhodnotit? Při jaké příležitosti proběhl, řekněte něco bližšího.

Právě koncert v Olomouci organizovala zmíněná asociace a IPOS-ARTAMA. Ty jako oficiální organizátoři s celostátní působností mají možnost uspořádat takovou akci, jako byl festival Setkání 2001. Konal se pod záštitou náměstka primátora Statutárního města Olomouce PaedDr.Miroslava Piláta a sestával celkem ze tří koncertů. My jsme se zúčastnili v pořadí
druhého společně s Opavským studentským orchestrem a souborem Capella baroca z Kroměříže. První z nich je orchestr složený ze studentů ZUŠ, středních a vysokých uměleckých škol. V druhém z nich zasedají studenti a učitelé Konzervatoře v Kroměříži. Snad nebude znít příliš troufale a chlubivě, když řeknu, že v porovnání s profesionálními výkony těchto těles se náš komorní orchestr určitě neztratil.
Za zmínku stojí i fakt, že spolupořadatelem festivalu byla Vojenská nemocnice Klášterní Hradisko Olomouc. Ta poskytla opravdu velkolepý Slavnostní sál pro konání všech tří koncertů. Srdíčko účinkujících
potěšilo i prohlášení ředitele nemocnice, který ocenil jejich výkony a zdůraznil, že doposud byl jejich sál vyhrazen toliko pro profesionální umělce.

Co považujete za největší úspěch za dobu působení?

Asi nelze označit jeden takový význačný bod v dosavadním životě orchestru. Nejpodstatnější je skutečnost, že se každý týden sejde dobrá parta lidí, kteří mají rádi hezkou muziku a jsou ochotni ZADARMO ve svém volném čase svou radost rozdávat jiným. Spolupracujeme se studenty uměleckých škol, od září s námi pracuje jako dirigentka slečna Hana Matušková, také studentka 2. ročníku dirigování JAMU. Podstatná je také skutečnost, že nás ve svých prostorách nechává zkoušet tišnovská ZUŠ. Pro někoho to mohou být maličkosti, ale ve svém souhrnu způsobují to, že můžeme fungovat.

Máte nějakou veselou historku z natáčení?

Veselý byl náš předprázdninový koncert ve Velké Bíteši. Před jeho začátkem panovala mezi námi opravdu skvělá nálada. Vtipy sršely jeden za druhým, hodně jsme se smáli a byla prostě dobrá nálada. Až náš vedoucí Jirka varoval, že se určitě něco stane. A také se na začátku koncertu stal malý renonc. Tenkrát jsme neměli dirigenta a celý orchestr řídil právě Jiří. Už jsme měli nástroje připraveny "pod bradou" a čekali jsme na první dobu. Vtom si kolegyně od prvního pultu všimla, že Jiří nemá noty nachystány na první skladbě. Proto na něj tiše špitla "nemáš tam noty". Posluchači v sále to neslyšeli, ale nás to málem "odrovnalo". Stačilo málo a místo začátku by diváci viděli jen hráče svíjející se na jevišti smíchem.

Co chystáte v novém roce?

Plánujeme jarní koncert do Lomnice u Tišnova a v červnu bychom měli účinkovat na vzpomínkové akci k výročí narození akademického malíře Bohumíra Matala.

Na otázky odpověděl Mgr. Jan Modrák, zpracovala Kateřina Dorňáková.